Duch Otce a Syna

Touto drobnou teologickou studií přispívá autor do diskuse o tajemství Boží Trojice. Jeho úvahy nevybočují z rámce rozprav, jež se po staletí vedou v teologii řecké a latinské, v níž se shodně říká, že Duch vychází od Otce. Latinská však navíc podává argumenty, že vychází také ze Syna. Je tedy naléhavým úkolem teologie nalézt nějaký styčný bod, aby Duch, který je zosobněním božské harmonie a božského společenství lásky, přestal být v církvi příčinou nesouladu a rozdělení. K dosažení tohoto cíle se autor opírá originální způsobem o autentické texty Písma víc, než se to v souvislosti s pojednávaným tématem dělo dosud. Zjistíme, že Písmo vlastně v tom nejzákladnějším potvrzuje legitimitu závěrů jak teologů řeckých, tak i latinských. Předmluvou doprovodil kardinál Miloslav Vlk.

Z francouzského originálu přeložil Jan Joneš.