Knížka vznikla na internetu. Je důkazem, že i toto médium může překročit samo sebe a vstoupit do reality našeho života jako duchovní pomocník. www.katolik.cz

Když Clare Nellová, vycházející hvězda stříbrného plátna, ze dne na den odejde do klášter, šéfredaktor úspěšného časopisu pro ženy za ní vydílá mladičkou redaktorku Eileen, aby stůj co stůj odhalila hereččina pikantní tajemství. Ta, naprosto neznalá klášterních pravidel, vstupuje v utajení k dominikánkám, aby zde strávila nejdříve jako postulantka a poté jako novicka rok, na jehož konci vznikne zajímavá reportáž. Alespoň takový je plán...

Životní příběh Klementa Marii Hofbauera je všechno jiné, jen ne nudný život katolického světce doby osvícenstí. Tento muž přijal dobu do které se narodil jako výzvu a bohatě svůj život naplnil službou evangeliu. Není náhodou, že o něm jeden z jeho nepřátel a později nadšených spolupracovníků prohlásil: Mezi žijícími lidmi znám jen tři opravdové osobnosti: Napoleona, Goetha a Hofbauera…

Překlad: Mgr. Andrej Kutarna.

Z německého originálu přeložila Marta Pavlíková.

Zamyšlení kněze a psychologa v jedné osobě.

Autor nás na příkladu Marie Magdalské, Makaria Velikého, Markéty z Cortony, Girolama Savvonaroly, zakladatele řádu trapistů Armanda de Rancé, Dostojevského, Alberta z Krakova, Charlese de Foucalda a Simone Weilové vyvádí z omylu, že kajícníci patří pouze do minulosti.

Soubor modliteb, pobožností a litanií.

První český překlad a vydání knihy středověkého mystika a génia. Z katalánštiny přeložil Sigismund Bouška. Doplněno lullovskou studií.

Čtyřicet dramatických let kardinála Miloslava Vlka.

Příběh Siriri.

Vše zkoumejte, a co je dobré, toho se držte.

Teolog a bývalý politický vězeň Josef Zvěřina (1913–1990) žil na začátku 70. let v Praskolesích, nadále ale psal různé texty, setkával se s přáteli a pastoračně působil daleko za hranicemi venkovské farnosti, kam byl po roce 1970 po vyhazovu z bohoslovecké fakulty státními úřady „uklizen“. Korespondence, kterou v těch letech vedl s Alenou Falerskou (1930–2003), svědčí jak o chuti diskutovat o duchovních otázkách otevřeně, s humorem a do hloubky, tak především o tom, co pro Zvěřinu znamenalo uplatňovat myšlenky Druhého vatikánského koncilu, ba jimi skutečně žít.

Publikace seznamuje široký okruh zájemců s tím, kde se co vyskytuje v katolickém kostele, jak se v kostele chovat a co se v kostele obvykle děje. Je napsána živým jazykem a doprovázejí ji pěkné snímky z různých míst naší země. Určena je především těm, kdo do kostela vstupují s pocitem nepatřičnosti nebo mají strach, že by se ztrapnili. Jak se píše uvnitř, „není se čeho bát, nic vám nehrozí. Pravděpodobně nevzplanete ani nezblbnete. Nebudete ani první, ani poslední, kteří sem občas zabrousí, ač třeba nejsou věřící. Kostely jsou otevřené všem, kdo hledají klid, pokoj, oddych nebo přicházejí jen ze zvědavosti.“

Služba kostelníka je posvátná, neboť on je strážcem a správcem svatého místa, Božího domu. Aby mohli kostelníci konat svou službu dobře, vznikla na přání mnohých tato příručka pojednávající o celé škále kostelnických činností, které však v mnoha případech nedělá kostelník sám. Kniha je rozdělena do sedmi základních oddílů: I. Kostel – Bohoslužebná roucha – Bohoslužebné nádoby a knihy, II. Asistence – Běžná služba kostelníka, III. Význačné slavnosti a svátky během církevního roku, IV. Aranžování v kostelích – Květinová výzdoba, V. Úklid kostela a praní kostelního prádla, VI. Pravidelná údržba sakrálních předmětů a historicko-kulturně cenného mobiliáře kostelů, VII. Modlitby.

Služba kostelníka patří stejně tak do dobré světové literatury jako do života civilizovaných zemí. Nabízený text reflektuje nesnadnou profesi kostelnickou. Dbá nejen o praktická provozní témata, ale připouští rovněž otázky vnitřnější, jako je samotná identita kostelníka.

„Naděje je schopnost být dobré mysli v okolnostech, o nichž víme, že jsou zoufalé,“ napsal G. K. Chesterton. Kniha známé autorky nám přibližuje ctnost křesťanské naděje, která se opírá o víru ve Vzkříšeného; nejde o pouhý optimismus, a už vůbec ne o snahu nasadit si růžové brýle. Téma je vysoce aktuální: „Léky, které dnešní svět potřebuje, jsou vedle vakcíny naděje a bratrství,“ prohlásil nedávno papež František. Kdy jindy už bychom měli vzít do ruky knihu Kotva naděje, než právě teď uprostřed celosvětové krize?

Anselm Grün a jeho sestra Linda Jaroschová vybrali čtrnáct ženských archetypů a spojili je s postavami biblických žen. Tyto biblické ženy, které představují vždy silnou stránku určitého archetypu, mohou současným ženám pomoci odhalit vlastní podstatu a učí je, jak čerpat z vnitřního bohatství jejich vlastní ženskosti. Ukazují jim, jak být samy sebou, a přesto se nezpronevěřit tomu, v co bytostně věří. Nabízejí lék na rány na duši, které jim uštědřily falešné obrazy žen, a vedou je cestou k plnosti a uzdravení. Čtrnáctka je od nepaměti číslem uzdravení. V Babylóně ctili čtrnáct pomáhajících božstev. V křesťanství známe čtrnáct světců, patronů a pomocníků v nouzi. Čtrnáctka je však zároveň i číslem označujícím ženství. Představuje polovinu měsíčního cyklu, což má pro ženu mimořádný význam. Doufáme, že z těchto čtrnácti obrazů vyjde jasně najevo podstata ženy i potenciál, který v sobě žena chová.

Vyznání Petra Fabera / 1506-1546 /, prvního druha Ignáce z Loyoly.

Překlad z francouzského originálu Marie Pitterová.

Promluvy Louise Evelyho k laickým bratrstvům Karla de Foucalda.

Pohlad lekára na utrpenie a úspech velkých osobností kresťanstva.

Kniha je určena rodičům a kmotrům křtěných dětí i dospělým katechumenům, ale i těm, kteří jsou sice dávno pokřtěni, ale chtěli by hlouběji pochopit význam přijaté svátosti.