Historie

Kniha se zabývá internací biskupů římskokatolické církve Josefa Hloucha a Karla Skoupého v době komunistického režimu v Československu, v letech 1949–1968. Představuje snahy poúnorové komunistické vlády o přeměnu římskokatolické církve na národní církev, podřízenou státu, a neúspěšná vyjednávání zástupců vlády s biskupy. Stěžejní část knihy se zabývá internací biskupů na příkladu českobudějovického biskupa Josefa Hloucha a brněnského biskupa Karla Skoupého. Oba biskupové byli nejdříve zadržováni ve svých rezidencích a později odvezeni mimo diecézi a řadu let internováni v utajovaných objektech pod dohledem Státní bezpečnosti. Hlavními zdroji jsou archivní materiály a svědectví pamětníků. Na jejich základě popisuje běžný život biskupů v internaci a její organizaci. Výsledek je systematické a faktografické zpracování internace biskupů, jednoho z mnoha zločinů komunistického režimu v rámci pronásledování římskokatolické církve v Československu.

Životopisný nástin českého provinciála jezuitů Leopolda Škarka SJ / 1874 - 1968 /.

Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, která se konala u příležitosti dvoustého výročí bitvy u Slavkova, Praha, 28. - 29. listopadu 2005

Studie o Jakoubkově postile z let 1413-1414.

Příspěvek k národní identitě.

V. kongres světové literární bohemistiky Válka a konflikt v české literatuře.

Česká legenda. Vydání druhé, podstatně rozšířené a přepracované.

Blatenský kněz a regionální historik.

Důkladná znalost pramenů umožnila autorce vykreslit Janu z Arku s ohledem na dobové modely, jimiž se dívka sama řídila. Sleduje její osud od narození až po její rehabilitaci v roce 1456, a především uvádí čtenáře do světa, v němž svůj krátký a výjimečný život prožila. Kniha přibližuje, jakým způsobem ji pravděpodobně vnímali její současníci, jak odpovídala jejich očekáváním a čím se vymykala: zobrazuje tradiční představy o postavách panny, pastýřky i vyvoleného rytíře, a především ozřejmuje zdroje Janiných politických sympatií i neotřesitelné věrnosti Karlovi VII. a ukazuje tenkou hranici mezi čarodějnictvím a svatostí. Colette Beaunová ve své práci spojuje celou řadu pohledů a přístupů – antropologii, dějiny mentalit, dějiny literatury nebo politickou a sociální historii, výsledkem je komplexní pohled nejen na Janu z Arku, ale i na svět jejích současníků

Vzájemná korespondence Timothea Vodičky a Jana Zahradníčka.

Tragický příběh středověkého intelektuála.

V kontextu evropských, nejen regionálních dějin, anglický autor odkrývá směsici údajů složitých náboženských dějin 16. století, v níž centrální postava Petra Kanisia, zakladatele České provincie jezuitů, hrála nezastupitelnou roli. bližší prozkoumání Brodickova textu ukáže, že dokázal spojit pečlivou mravenčí archivní práci s vtipnou slovní interpretací.

Tento knižní titul zahrnuje jak základní data ze života SJ, od jejího založení 1540 až do současnosti, tak i údaje, které jsou zároveň doplněny přehledem Generálních kongregací a výčtem jednotlivých generálních představených. Na konci přiřazujeme krátký přehled: souvislost mezi interpretovanými hlavními rysy spirituality sv. Ignáce s řádovým přístupem v oblasti pedagogiky.

Duchovní průvodce po putovních místech Českobudějovického biskupství.

Lze smířit politiku s vírou?

Mistr sakrální architektury. Katalog k výstavě 6.9. - 12.10. 2011 na Žižkově.

Tématem knihy je recepce Bible u jednoho z nejvý­znamnějších křesťanských apologetů 2. století, Justina zvaného Filosof či Mučedník. Úvodní kapitoly se věnují jeho životu a dílu, a rovněž kontextu apologetické lite­ratury 2. století, který je pro jeho dílo neodmyslitelný. Autorka se snaží zachytit Justinův význam v jeho době i jeho vliv na další křesťanské myslitele: autora evange­lijní harmonie Tatiana, „hereziologa“ Eirénaia z Lyonu či apologetu a teologa Tertulliana. Jakožto svědek Bible kolem poloviny 2. století je Justin významnou posta­vou – zachovalo se od něj poměrně rozsáhlé dílo, které obsahuje více než 300 citací z hebrejské Bible ve znění Septuaginty. Kromě toho u něj pod názvem „vzpomínky apoštolů“ najdeme řadu odkazů na Ježí­šovy výroky a narativní látky z evangelií. Jak vnímal Bibli tento vzdělaný muž, který si křesťanskou víru zvolil jako „pravou filosofii“? Nakolik významným impulsem pro formování kánonu byla polemika proti Markiónovi a gnostickým výkladům Písma? Závěrečná kapitola se věnuje prvnímu křesťanskému výkladu Žalmu 22 v jednom z Justinových nejznámějších děl, Dialogu se Židem Tryfónem.

Rozhovory Jana Mazance s dobrým bratrem a biskupem skryté církve.

Sborník příspěvků z kurzu pro kazatele a kazatelky ČCE, pořádaného Spolkem evangelických kazatelů v Praze 26. - 30. ledna 2009.

Odlišnost a stereotypy v pozdním středověku.

Almanach konference Místní komunita a drobné památky Česká Lípa 13.-14.5. 2006.

Neuvěřitelný životní příběh maďarského primase, vězně tří režimů. Jeho životopisec se soustřeďuje zejména na události po druhé světové válce, kdy se Mindszenty stal arcibiskupem v Ostřihomi. S rostoucí mocí komunistické strany a zejména s nastolením nového režimu byl arcibiskup šikanován a byla omezována jeho činnost. Nepomohlo, že byl v roce 1946 jmenován kardinálem – v roce 1948 byl zatčen a ve vězení mučen. V únoru 1949 byl odsouzen na doživotí za údajnou vlastizradu. Jeho situace se začala zlepšovat až v polovině padesátých let, vzhledem k destalinizaci země. Ocitl se na svobodě za budapešťského povstání v roce 1956, po jeho potlačení se uchýlil na americkou ambasádu a setrval v této „příjemné“ internaci do roku 1971, kdy se na nátlak americké vlády i církevních představitelů odhodlal k odjezdu do Říma. Svůj pobyt ve Věčném městě, Vídni a na pastoračních cestách vyplňoval péčí o maďarské emigranty, pořádal přednášky a psal paměti. Jeho tvrdá životní cesta byla završena konfliktem s papežem Pavlem VI., který prohlásil Mindszentyho biskupský stolec za uprázdněný, aby usnadnil jednání Vatikánu s maďarskou komunistickou vládou. Plného ocenění se kardinálovi nedostalo po jeho smrti v roce 1975, ale až v devadesátých letech, kdy byl plně rehabilitován a kdy byl zahájen proces blahořečení. Kardinálův životopis je psán strhujícím způsobem. Čtivý text o životě tohoto maďarského mučedníka 20. století je doplněn předmluvou kardinála Dominika Duky a historickým doslovem Františka X. Halase.

Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši 1914-1923.

Český katolický feminismus / 1896 - 1939 /. Z důvodu skepse a nedůvěřivosti české společnosti k tradičnímu náboženství, je katolicismus často obecně považován za synonymum pro nehybnost či zpátečnictví. Vzhledem k problematičnosti a spletitosti studia náboženství se zdá být užitečné, obrátit svou pozornost k jednotlivým (historickým) aktérům. Kvůli dlouhodobému opomíjení je tento pohled „zdola“ ještě zajímavější u žen. Jak se tedy náboženství odrazilo v jejich konkrétním psaní nebo jednání? Kniha pojednává o ženských aktivitách v českém politickém katolicismu. Sleduje proměny sebepojetí organizovaných katolických žen, popřípadě strategiemi a vyjednáváním s katolickými muži. Obrací svou hlavní pozornost na přelom 19. a 20. století, kdy se v českém prostředí zvětšují možnosti uplatnění žen ve veřejné sféře.

Narození, láska a umírání vymezují život člověka odpradávna a rituály spjaté s těmito mezníky patřily vždy k nejdůležitějším okamžikům života, jejichž prostřednictvím lidé navazovali na kontinuitu svých předků, formovali svou vlastní identitu, rodovou i společenskou paměť a jejichž sdílením upevňovali své místo v komunitě, která je obklopovala. Způsob, jakým prožíváme tyto okamžiky dnes, výrazně poznamenala podoba církevních rituálů v minulosti, ale také změny, které tyto tzv. přechodové rituály prodělaly v 19. a 20. století pod tlakem modernizace a sekularizace společnosti. Přeložená kniha se pokouší přiblížit podobu čtyř klíčových katolických rituálů - křtu, biřmování, sňatku, umírání - a nastínit jejich proměnu způsobenou modernizací společnosti v 19. století.

Z anglického originálu přeložil Pavel Čech.