Pravoslaví

Revue pro východní křesťanství je jediným periodikem u nás, jež se věnuje východnímu křesťanství, a to jak v jeho ortodoxní, tak heterodoxní podobě. Předkládané dvojčíslo obsahuje několik desítek příspěvků, mj. studii o situaci Makedonské církve v letech 1950-1967, rozbor díla O Vardanovi a arménské válce, pojednání o vztazích etiopské církve a evropských misionářů v 16.-17. st. či první překlady děl gruzínské a arménské středověké literatury. Zvlástní pozornost si zaslouží rozsáhlý tématický blok Aghet.Saifó.Xerismos. Arméni, Syřani a Řekové v Osmanské říši a jejich genocida v letech 1912-1922. Jedná se o první podrobné zpracování této problematiky u nás.

Revue pro východní křesťanství.

Revue pro východní křesťanství 2015 - 2016.

Revue pro východní křesťanství.

Revue pro východní křesťanství.

Revue pro východní křesťanství. Anotace Osmý ročník revue Parrésia otevírá rozsáhlá studie M. Řoutila, v níž na základě textů legend zkoumá paradoxní rysy křesťanské svatosti. M. Černý připravil z archivních materiálů edici korespondence českého Athosana Sávy Chilandarce s chemikem J. Z. Raušarem, jež doplňuje již známá fakta ze života této zajímavé osobnosti. Cyrilometodějskou tematiku uzavírá druhá část překladu studie J. M. Vereščagina s novou koncepcí vzniku hlaholice a rozhovor s jejím autorem. V oddílu Orientalia najdete mimo jiné práce o dvou významných světcích východní i západní církve ? Efrémovi Syrském a Řehoři z Nareku. Podnětný příspěvek k problematice translace vědění na ose Východ-Západ představuje studie M. Martina, věnovaná latinským překladům řeckých děl 12. a 13. století ve vztahu k jižní Itálii, Sicílii a severoitalským městským státům. Fontes představují několik nových překladů, například první český převod arménských obřadů křtu a požehnání obydlí a domu, 234. listu sv. Basila Velikého či fragmenty z díla Chroniké diégésis od Nikéty Chóniata, v nichž autor popisuje pád Konstantinopole do rukou křižáků v roce 1204.

Revue pro východní křesťanství. Jedenácté číslo ročenky Parrésia opět přináší pestrou paletu příspěvků zaměřených na oblast východního křesťanství. Jedná se především o tematický blok věnovaný přenosu hesychasmu z pozdní Byzance do oblasti východní Evropy. Příspěvky K. Wareho, J. Meyendorffa, G. M. Prochorova, V. M. Živova a M. Řoutila se věnují středověku, studie S. S. Choružije pak jednomu ze světců-hesychastů „našich dnů“ – Silvánovi Athoskému. Širší souvislosti tohoto fenoménu podává v rozhovoru „Hesychasmus představuje naději křesťanů pro budoucnost“ doc. Václav Ventura. Různé podoby křesťansko-muslimského dialogu a konfrontace přibližují další dva příspěvky: L. Nosek připravil komentovaný překlad „Řeči proti astrologii“ nestoriánského učence Eliáše z Nisibis († 1046) a napjatým vztahům mezi křesťany a muslimy se věnuje rovněž studie L. Hrabalové „The Christian Community in Mosul and Nineveh Plains between 2003–2017“, hodnotná především tím, že se jedná o informace sbírané během cest do míst, kde byli ještě nedávno křesťané pronásledováni bojovníky tzv. Islámského státu.

Flaminia Morandi a Michelina Tenace v rozhovoru s pravoslavnýn teologem Olivierem Clémentem.

Život egyptských poustevníků 4. století v podání biskupa Palladia, který se s nimi setkal, postavy známé z Apofthegmat I. v rozsáhlejších příbězích a poutavém literárním zpracování, pozitivní i negativní příklady ze života na poušti.

Náboženstvo pre 3. ročník ZŠ

Z ruského originálu přeložil Radivoj Jakovljevič.

Příspěvek k dějinám Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

Příspěvek k dějinám Pravoslavné církve v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi.

Kniha zpřístupňuje českému čtenáři text Athénagorovy Přímluvy za křesťany, která přestavuje raný křesťanský apologetický spis, který dosud nebyl do češtiny přeložen, spolu s výsledky současného bádání o Athénagorovi a jeho myšlení. Překlad Přímluvy za křesťany doprovází původní obsáhlý komentář, který upozorňuje na antické, helénisticko-židovské a křesťanské předlohy Athénagorových idejí. Odkazy na další patristické texty zasazuje Athénagorův spis a jeho myšlení do širšího rámce křesťanské apologetiky. V neposlední řadě také představuje výsledky novodobého bádání o Athénagorově spisu a myšlení.

Dílo byzantského myslitele, mnicha z hory Athos, arcibiskupa soluňského, představuje mystickou syntézi křesťanského Východu.

Výbor přibližuje jednoho z nejvýznamnějších představitelů ruského pravoslaví dvacátého století Alexandra Meně (1935–1990), který po celý život působil jako kněz v různých farnostech Moskevské oblasti. Byl to muž, který se snažil o „aggiornamento“ v pravoslavné církvi a celý život zasvětil šíření křesťanství a náboženské osvětě v krajně nepříznivých podmínkách sovětské komunistické totality. Jako první dokázal v době tzv. perestrojky předstoupit coby představitel pravoslavné církve před laickou veřejnost jakožto moderní člověk s obrovským vzděláním a rozhledem, schopný odpovědět na náboženské a životní problémy lidí žijících v postsovětské společnosti. Pro svůj veliký evangelizační úspěch a zejména pro velikou ekumenickou otevřenost byl zákeřně zavražděn.

Málo známé dílo velkého ruského klasika. Autor chtěl přístupnou formou vyložit to, co prožil při své účasti na liturgii. Text podmaňuje svou upřímností a hlubokou religiózností.

Meditace o Evropě pravoslavného teologa ve vzpomínkách na začátek druhé světové války.

Nadčasové originální vize ruského kněze, který záhadně zahynul v sovětském vězení, představují bezesporu stále závažnou inspiraci.

Arabská, arménská, etiopská, gruzínská, koptská a syrská literatura.

Drobná knížka Smrt není zlá zachycuje čtyři vynikající promluvy na téma smrti a křesťanské naděje v posmrtný život, které autor pronesl v ruské pravoslavné katedrále v Londýně v roce 1984. Pamatovat na smrt, připomínat si vlastní smrtelnost a pomíjivost pozemského způsobu života patřilo od nejstarších dob ke křesťanské tradici, jen poslední dobou tyto skutečnosti stále více vytěsňujeme – ke své škodě: skrze bolest ze smrti a ztrátu blízkých se nám totiž pootevírají dveře do věčnosti. Je důležité prožívat umírání ve vztazích a ve společné modlitbě a ochotě k usmíření.

Východ na cestě k hesychasmu, Západ od Hieronyma k Benedictovi z Nursie.

Nejstarší doklad exorcismu ve velkomoravském písemnictví.

Sbírka textů a modliteb známého duchovního učitele nás vede cestou proměny člověka starého v člověka nového, v procesu vrůstání v Krista. Tato proměna se uskutečňuje každodenním následováním, nasloucháním Slovu a úsilím o bratrskou lásku. Autorova slova svědčí o létité zkušenosti a vlité duchovní moudrosti. Tryskají z plnosti srdce, proto jsou tak oslovující a plná života. Zvou nás k plnosti života, kterou Bůh připravil a zamýšlí pro všechny své děti.

Překlad a úvod Veronika Černušková poznámky k textu Jana Plátová. Řecko-české vydání.