Kardinální ctnosti.

V homiletickém spisu Otče náš se kappadocký teolog snaží v pěti kázáních vyložit jednu z nejstarších křesťanských modliteb, kterou podle Matoušova evangelia předal během horského kázání svým učedníkům sám Ježíš. Vedle důrazu na nutnost modlitby se Řehoř zabývá otázkou, jak se správně modlit, za co prosit, jak děkovat a jak se k modlitbě duchovně připravit. Aby člověk mohl považovat Boha za svého Otce, musí na sobě nejprve pozorovat jakousi podobnost s Bohem. Té může dosáhnout pouze tehdy, když se oprostí od vášní a všeho zla a vede ctnostný život. Jedině pak jej smí s důvěrou oslovovat jako svého Otce. Řehořovy úvahy o povaze křesťanské modlitby neztrácejí dodnes na aktuálnosti a mohou přispět také k současným diskusím nad podobou jejího tradičního textu.

To, co nám Otec odhalil sám o sobě, stojí za to, abychom o něm bádali. Jeho zjevení nám osvětlilo smysl celé naší existence, umožnilo lépe pochopit naši křesťanskou totožnost.

Křesťanský život ve světle modlitby Páně.

Latinská kontinuita západu.

Hlavním námětem této studie je filosofické zamyšlení nad stavem permanentní pochybnosti. Každý ví, co se stane, když na křižovatce v důsledku technické závady přední soukolí tramvaje zahne doprava a zadní doleva. Tramvaj se zastaví. Nemůže jet dál, ani doprava, ani doleva. Toto přirovnání je velice aktuální dnes, kdy si množství lidí libuje ve skeptických postojích. To znamená, že zpochybňují všechno možné a problémy ponechávají otevřené. Je zajímavé, že tyto postoje se často vyskytují právě u těch, kteří si zakládají na dynamické pokrokovosti svých názorů. A přitom jsou slepí k tomu, že svou pluralitou pravdy brzdí vývoj kupředu. Protože však stav permanentní pochybnosti je stavem neuspokojivým, je třeba v zájmu rozvoje vědního oboru, a tedy i lidského společenství i vlastní osobnosti, nesmířit se s aporií a s odvahou hledat východisko. K tomuto cíli chce přispět i tato studie.

Mezinárodní teologická komise.

Odkud se vzal polský katolicismus?

Politická theologie ve starověkém Egyptě, Izraeli a Evropě. Přeložil O. Vochoč.

Kniha - stejně jako ilustrace na její obálce - ukazuje, že věkovitá instituce papežství byla i v nedávné minulosti pro jedny ochranou a útočištěm před bouřemi moderního světa, pro druhé pak výrazem zastaralé instituce bránící pokroku. Toto napětí vyjadřuje ve svérázné umělecké zkratce i reprodukovaná iluminace pražských benediktinek ke svátku sv. Petra a Pavla z r. 1904: „koráb církve“ řídí Petrův nástupce Pius X., který je však atakován symbolickou flotilou nepřátelských člunů: pyšným racionalismem, francouzskou revolucí, tehdejší světskou mocí, Martinem Lutherem, svobodnými zednáři a dokonce i čertíkem začteným do liberálního vídeňského deníku Neue Freie Presse… Obě krajní pozice se však v 19. a první polovině 20. století značně vyvíjely, vzájemně ovlivňovaly, a i v českých zemích plnily funkci specifických kulturních kódů, do značné míry působících i v dnešní době. Tzv. ultramontanismus byl totiž důležitým fenoménem v procesu vytváření moderních evropských společností. Byl projevem nezanedbatelného vlivu římského papeže i „za horami“ (ultra montes, tedy za Alpami). Kniha soustavně analyzuje obraz papeže ve zdejším českém i německém jazykovém prostředí, a to jak v katolické církvi, tak v nekatolickém a občanském prostředí vůbec. Nezapomíná ani na související náboženské, kulturní a politické transfery se sousedy ve střední Evropě.

Revue pro východní křesťanství.

Revue pro východní křesťanství. Anotace Osmý ročník revue Parrésia otevírá rozsáhlá studie M. Řoutila, v níž na základě textů legend zkoumá paradoxní rysy křesťanské svatosti. M. Černý připravil z archivních materiálů edici korespondence českého Athosana Sávy Chilandarce s chemikem J. Z. Raušarem, jež doplňuje již známá fakta ze života této zajímavé osobnosti. Cyrilometodějskou tematiku uzavírá druhá část překladu studie J. M. Vereščagina s novou koncepcí vzniku hlaholice a rozhovor s jejím autorem. V oddílu Orientalia najdete mimo jiné práce o dvou významných světcích východní i západní církve ? Efrémovi Syrském a Řehoři z Nareku. Podnětný příspěvek k problematice translace vědění na ose Východ-Západ představuje studie M. Martina, věnovaná latinským překladům řeckých děl 12. a 13. století ve vztahu k jižní Itálii, Sicílii a severoitalským městským státům. Fontes představují několik nových překladů, například první český převod arménských obřadů křtu a požehnání obydlí a domu, 234. listu sv. Basila Velikého či fragmenty z díla Chroniké diégésis od Nikéty Chóniata, v nichž autor popisuje pád Konstantinopole do rukou křižáků v roce 1204.

Český ekumenický komentář / svazek 15 /.

O výchově kněží v současných podmínkách.

Pastýřské listy olomoucké arcidiecéze z let 1948-1989 vycházejí jako vnitřní grant Cyrilometodějské teologické fakulty UP v Olomouci.

Výklady Matoušova evangelia. Kniha obsahuje řecké a latinské patristické komentáře k sedmi matoušovským perikopám: Perla. Poklady Písma. Ježíš chodí po vodě. Kananejka. Petrovo vyznání. Zaslíbení Petrovi. Proměnění na hoře.

Životy a spisy sv. otcov.

Křesťanství začíná v Jeruzalémě. Mezi vírou Izraele a Ježíšovým evangeliem je hluboké pojítko. Autor nám tyto souvislosti odhaluje v postavě Pavla z Tarsu, apoštola národů. Ten ve svém životě proměnil to nejlepší z horlivého farizeje jako Ježíšův učedník. Pavel, který je nahlížen a studován jako osoba–vzor této proměněné jednoty a kontinuity, ukazuje, jak Nová smlouva přivádí Mojžíšův zákon k jeho konečnému dovršení

Muž, jenž se potýkal s Bohem.

Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývá jednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu. Tento vzdělaný diasporní Žid se po setkání se zmrtvýchvstalým Pánem stal zřejmě nejhorlivějším hlasatelem evangelia a právě díky jeho nasazení a schopnostem se nová víra úspěšně prosadila v pohanském prostředí. Kniha na pozadí reálií soudobého helénistického světa sleduje Pavlovu židovskou formaci a myšlenkový obzor před obrácením, pokouší se rekonstruovat základní chronologii jeho života, zevrubně pojednává o Pavlově misijním působení a přináší rozbor jeho literární činnosti i základních témat jeho teologie. Ve snaze podat co nejúplnější syntetický obraz Pavlovy osobnosti se nevyhýbá ani problematickým okruhům a sporným otázkám. Zvláštní pozornost je věnována Pavlovu názoru na rodinu a sexualitu. Kniha není určena pouze biblistům a specialistům na rané církevní dějiny, ale i širší odborné veřejnosti a všem poučeným zájemcům o téma počátků křesťanství.

Hledání transcendence v postmoderní době.

Opat zbraslavského kláštera Petr Žitavský (1. pol. 14. st.) je znám především jako autor převážné části Zbraslavské kroniky. Tato publikace přináší vědeckou edici jiného jeho literárního díla - sbírky kázání na velké svátky (Sermones de principalibus festis), a to na základě rukopisu dochovaného v univerzitní knihovně v Lipsku. Edici latinského originálu předchází důkladná úvodní studie (v anglické a české verzi), zabývající se jak okolnostmi vzniku díla, tak jeho historicko-textologickou analýzou, která text zasazuje do kontextu dobové homiletické tvorby. Kniha je doprovozena barevnou obrazovou přílohou (s ukázkami rukopisu) a rejstříky autorit.

Soubor studií.

Fenomén rakouské barokní zbožnosti.