Teologie

Kniha - stejně jako ilustrace na její obálce - ukazuje, že věkovitá instituce papežství byla i v nedávné minulosti pro jedny ochranou a útočištěm před bouřemi moderního světa, pro druhé pak výrazem zastaralé instituce bránící pokroku. Toto napětí vyjadřuje ve svérázné umělecké zkratce i reprodukovaná iluminace pražských benediktinek ke svátku sv. Petra a Pavla z r. 1904: „koráb církve“ řídí Petrův nástupce Pius X., který je však atakován symbolickou flotilou nepřátelských člunů: pyšným racionalismem, francouzskou revolucí, tehdejší světskou mocí, Martinem Lutherem, svobodnými zednáři a dokonce i čertíkem začteným do liberálního vídeňského deníku Neue Freie Presse… Obě krajní pozice se však v 19. a první polovině 20. století značně vyvíjely, vzájemně ovlivňovaly, a i v českých zemích plnily funkci specifických kulturních kódů, do značné míry působících i v dnešní době. Tzv. ultramontanismus byl totiž důležitým fenoménem v procesu vytváření moderních evropských společností. Byl projevem nezanedbatelného vlivu římského papeže i „za horami“ (ultra montes, tedy za Alpami). Kniha soustavně analyzuje obraz papeže ve zdejším českém i německém jazykovém prostředí, a to jak v katolické církvi, tak v nekatolickém a občanském prostředí vůbec. Nezapomíná ani na související náboženské, kulturní a politické transfery se sousedy ve střední Evropě.

Revue pro východní křesťanství.

Revue pro východní křesťanství. Anotace Osmý ročník revue Parrésia otevírá rozsáhlá studie M. Řoutila, v níž na základě textů legend zkoumá paradoxní rysy křesťanské svatosti. M. Černý připravil z archivních materiálů edici korespondence českého Athosana Sávy Chilandarce s chemikem J. Z. Raušarem, jež doplňuje již známá fakta ze života této zajímavé osobnosti. Cyrilometodějskou tematiku uzavírá druhá část překladu studie J. M. Vereščagina s novou koncepcí vzniku hlaholice a rozhovor s jejím autorem. V oddílu Orientalia najdete mimo jiné práce o dvou významných světcích východní i západní církve ? Efrémovi Syrském a Řehoři z Nareku. Podnětný příspěvek k problematice translace vědění na ose Východ-Západ představuje studie M. Martina, věnovaná latinským překladům řeckých děl 12. a 13. století ve vztahu k jižní Itálii, Sicílii a severoitalským městským státům. Fontes představují několik nových překladů, například první český převod arménských obřadů křtu a požehnání obydlí a domu, 234. listu sv. Basila Velikého či fragmenty z díla Chroniké diégésis od Nikéty Chóniata, v nichž autor popisuje pád Konstantinopole do rukou křižáků v roce 1204.

Revue pro východní křesťanství. Jedenácté číslo ročenky Parrésia opět přináší pestrou paletu příspěvků zaměřených na oblast východního křesťanství. Jedná se především o tematický blok věnovaný přenosu hesychasmu z pozdní Byzance do oblasti východní Evropy. Příspěvky K. Wareho, J. Meyendorffa, G. M. Prochorova, V. M. Živova a M. Řoutila se věnují středověku, studie S. S. Choružije pak jednomu ze světců-hesychastů „našich dnů“ – Silvánovi Athoskému. Širší souvislosti tohoto fenoménu podává v rozhovoru „Hesychasmus představuje naději křesťanů pro budoucnost“ doc. Václav Ventura. Různé podoby křesťansko-muslimského dialogu a konfrontace přibližují další dva příspěvky: L. Nosek připravil komentovaný překlad „Řeči proti astrologii“ nestoriánského učence Eliáše z Nisibis († 1046) a napjatým vztahům mezi křesťany a muslimy se věnuje rovněž studie L. Hrabalové „The Christian Community in Mosul and Nineveh Plains between 2003–2017“, hodnotná především tím, že se jedná o informace sbírané během cest do míst, kde byli ještě nedávno křesťané pronásledováni bojovníky tzv. Islámského státu.

Český ekumenický komentář / svazek 15 /.

O výchově kněží v současných podmínkách.

Pastýřské listy olomoucké arcidiecéze z let 1948-1989 vycházejí jako vnitřní grant Cyrilometodějské teologické fakulty UP v Olomouci.

Výklady Matoušova evangelia. Kniha obsahuje řecké a latinské patristické komentáře k sedmi matoušovským perikopám: Perla. Poklady Písma. Ježíš chodí po vodě. Kananejka. Petrovo vyznání. Zaslíbení Petrovi. Proměnění na hoře.

Ježíšovo evangelium.

Monografie je první původní českou prací, která se v takové hloubce a takovém rozsahu zabývá jednou z nejvýraznějších postav raného křesťanství Pavlem z Tarsu. Tento vzdělaný diasporní Žid se po setkání se zmrtvýchvstalým Pánem stal zřejmě nejhorlivějším hlasatelem evangelia a právě díky jeho nasazení a schopnostem se nová víra úspěšně prosadila v pohanském prostředí. Kniha na pozadí reálií soudobého helénistického světa sleduje Pavlovu židovskou formaci a myšlenkový obzor před obrácením, pokouší se rekonstruovat základní chronologii jeho života, zevrubně pojednává o Pavlově misijním působení a přináší rozbor jeho literární činnosti i základních témat jeho teologie. Ve snaze podat co nejúplnější syntetický obraz Pavlovy osobnosti se nevyhýbá ani problematickým okruhům a sporným otázkám. Zvláštní pozornost je věnována Pavlovu názoru na rodinu a sexualitu. Kniha není určena pouze biblistům a specialistům na rané církevní dějiny, ale i širší odborné veřejnosti a všem poučeným zájemcům o téma počátků křesťanství.

Tato kniha je věnována penězům a našemu vztahu k nim. Bible je zde brána jako inspirace a poučení k úvahám jaké místo v našem životě mají peníze hrát. Při pozorném čtení Písma můžeme totiž zjistit, že nám na mnoha místech poskytuje zajímavé inspirace k řešení tohoto problému. Zdaleka se nejedná jen o Ježíše a jeho evangelijní podobenství, velkou moudrost můžeme čerpat také z knih Starého zákona.

Hledání transcendence v postmoderní době.

Soubor studií.

Fenomén rakouské barokní zbožnosti.

Autoři: Miroslav Hanke, Daniel Heider, Tomáš Machula, Tomáš Nejeschleba, Lukáš Novák, Marek Otisk, Jan Palkoska, Jakub Sirovátka, Prokop Sousedík, David Svoboda, Daniel Špelda.

Teologie křesťanské praxe.

Kapucínský kalendář svatých, blahoslavených, ctihodných a služebníků Božích.

Profesor z Ústavu dějin Univerzity Karlovy v Praze se v této odborné studii zabývá naukou o trojjediném Bohu v pojetí českých univerzitních mistrů porenesanční doby v čele s tehdy nejvýznamnějším teologem Rodrigem de Arriaga.

4. vydání s novou kapitolou o Reném Girardovi.

Kniha zpřístupňuje českému čtenáři teologické prameny k počátkům ariánského sporu před koncilem v Nikaii (325), tj. texty „hereziarchy“ Areia z Alexandrie, jeho oponenta biskupa Alexandra z Alexandrie a Areiových zastánců, zvláště biskupů Eusebia z Nikomédeie a Eusebia z Kaisareie. Ariánský spor, jenž se týkal definice vztahu původu Božích hypostazí Otce a Syna a způsobu vyjádření plného božství Krista, Božího Syna, vznikl jako teologická kontroverze uvnitř církve v egyptské Alexandrii, brzy se však rozrostl ve spor zaměstnávající řadu významných osobností všeobecné církve zejména ve východních oblastech římské říše a posléze se stal důležitým impulsem ke svolání prvního všeobecného sněmu do Nikaie. Kniha odhaluje nejen nejednotu v terminologii i značné rozdíly v náhledech na tuto podstatnou teologickou otázku mezi jednotlivými představiteli tehdejší církve, ale na pozadí dochovaných pramenů umožňuje také vhled do nastavení vztahů mezi kněžími a biskupem v alexandrijské diecézi na začátku 4. století a do povahy vztahů mezi biskupy ve východořímských diecézích.

Tato kniha analyzuje postupy kanonického Matoušova evangelia, významy, které vznikají zasazením podobenství do většího narativního celku evangelia jako příběhu o Ježíši Nazaretském.

Tomášovo evanjelium, log. 97

Publikace přibližuje proměnu církve v čase počátku české reformace. Vymezuje se do druhé poloviny 15. století, a to v tématech Matěj z Janova, Jan Hus, Jakoubek ze Stříbra, Chápání apoštolů a prvotní církve, Postoj českého reformního hnutí k nápravě církve skrze světskou moc, Pojetí tradice a Písma u husitských radikálů a Pojetí církve u husitských radikálů. Pro pochopení zlomu v teologii je zde záměrně opomíjena problematika eklesiologie Jednoty bratrské. Tato publikace je založena na usilovné práci autora s velkým množstvím informací získaných studiem odborné literatury i pramenů. Na stránkách zaznívají názory předních domácích i zahraničních teologů a historiků, které jsou vhodně doplněny citáty z ukázek relevantních teologických traktátů. Autor zde prokázal detailní znalost zkoumané problematiky v plné šíři, a to i s důkladným ponorem sítí vědeckého zkoumání do nejzazších hlubin takových zákoutí středověké teologie jako je kupříkladu učení o Antikristu, problematika ideálu prvotní církve či pojetí církve jako takové se specifiky u jednotlivých prezentovaných postav zkoumaného období a prostoru. Publikace přibližuje proměnu církve v čase počátku české reformace. Vymezuje se do druhé poloviny 15. století, a to v tématech Matěj z Janova, Jan Hus, Jakoubek ze Stříbra, Chápání apoštolů a prvotní církve, Postoj českého reformního hnutí k nápravě církve skrze světskou moc, Pojetí tradice a Písma u husitských radikálů a Pojetí církve u husitských radikálů. Pro pochopení zlomu v teologii je zde záměrně opomíjena problematika eklesiologie Jednoty bratrské. Tato publikace je založena na usilovné práci autora s velkým množstvím informací získaných studiem odborné literatury i pramenů. Na stránkách zaznívají názory předních domácích i zahraničních teologů a historiků, které jsou vhodně doplněny citáty z ukázek relevantních teologických traktátů. Autor zde prokázal detailní znalost zkoumané problematiky v plné šíři, a to i s důkladným ponorem sítí vědeckého zkoumání do nejzazších hlubin takových zákoutí středověké teologie jako je kupříkladu učení o Antikristu, problematika ideálu prvotní církve či pojetí církve jako takové se specifiky u jednotlivých prezentovaných postav zkoumaného období a prostoru.