Promýšlení ekleziologie J. B. Metze na prahu třetího tisíciletí.

Tato studie se věnuje dynamice křesťanské tradice v perspektivě humanitních a společenských věd. S využitím Gadamerovy filosofické hermeneutiky, Lotmanovy a Uspenského kulturní a historické sémiotiky a Luhmanovy systemické teorie navrhuje autor tři modely, které umožňují lépe pochopit pohyb a proměny křesťanské tradice a aktivně se účastnit na jejím dnešním utváření.

Studie věnovaná srovnání Starého zákona a germánské mytologie. Práce psaná v předvečer nástupu nacismu nic neztratila na své podnětnosti a provokativnosti. Překlad do češtiny je prvním zahraničním vydáním.

Dějiny, analýzy, perspektivy.

Katolicko-pravoslavné konsensy na celosvětové úrovni.

Svědectví přímého účastníka jedné z nejdůležitější události uplynulého století. Autor se věnuje nejen proměnám vztahů katolické církve k pravoslaví a protestantským církvím, ale také teologickému vývoji židovsko-křesťanského dialogu.

Život a působení katolického modernisty, politika a žurnalisty.

O správném předávání lidského života.

Revidované a doplněné české vydání navíc obsahuje 555 nových hesel, které zohledňují reálie střední a východní Evropy. Z italského originálu přeložil Adam Mackerle.

Žebravé řády.

Dvě tváře lidské a křesťanské lásky.

Smrt a věčný život.

Skrytý Bůh a statečná židovská dívka.

Reedice vysokoškolského učebního textu Ethika jako věda z roku 1947 z pera sociologa Inocence Arnošta Bláhy. Kniha pro ty, kteří se chtějí seznámit se základními pojmy etiky, morálky a mravnosti a poučit se o osobnostech a směrech spjatých s touto oblastí. Čtenáře čeká přehled dějin etiky od antiky do 20. století, kapitola Současné názory mravní - o morálce tělesného, duševního a společenského blaha, o štěstí, o mravnosti v politice, o optimismu a pesimismu, o altruismu a egoismu, jakož i kapitola Základy mravnosti, která vykládá mravnost jako službu pravdě, lásce, spravedlnosti a osvětluje společenský základ mravnosti.

Starý zákon má kořeny v kultuře, která je nám už hodně vzdálená, občas si sám odporuje a někdy užívá myšlenkové kategorie, které současné uvažování o etice nezná. Nakolik může starozákonní etika (a třeba „Desatero“) pomoci při řešení dnešních problémů? Možná víc, než by se zdálo… John Barton přednáší Starý zákon na univerzitě v Oxfordu. Překlad: Z ang. přel. Filip a Marie Čapkovi.

Etika Eudémova bývá společně s Etikou Níkomachovou a Velkou etikou (Magna Moralia) řazena mezi Aristotelovy etické spisy. Zatímco Etika Níkomachova si své místo v dějinách filosofie již právem zasloužila a vystupuje nad zbylé dva spisy jako dílo mladší a stěžejní, Etika Eudémova neprávem často zůstává v pozadí jako spis starší či pouze přípravný, z něhož bylo později vyňato několik knih pro Etiku Níkomachovu. V našem prostředí se upozadění tohoto díla projevuje i v absenci českých překladů.

"Brilantní studie ruského emigranta na aktuální témata: zákon a milost: "" nevědomí "" mezi psychoanalýzou Junga a křesťanskou tradicí: potenciální a aktuální nekonečno v matematice: fenomenologická redukce a filosofové hodnot."

Kniha seznamuje čtenáře s dosavadním bádáním o tomto slezském dominikánovi působícím v Praze na sklonku 14. století a předkládá informace o jeho životě.

Tato studie na základě biblických a mimobiblických pramenů nabízí pokus prozkoumat podobu starokřesťanského slavení Večeře Páně - později zvaného eucharistie - pouze do počátku třetího století.

Publikace zkoumá dva iluminované rukopisy z 11. století, které patří v českých sbírkách k nejcennějším.

Apoštolská exhortace Pavla VI. z 8. prosince 1975.

První křesťanský dějepisec. Zvěst o Ježíši Kristu a dějepisectví.

První část kánonu Nového zákona tvoří skupina čtyř evangelií. Tyto spisy navazují na nejstarší z nich, Evangelium podle Marka, avšak každý po svém, s vlastními důrazy i zvláštními látkami podávají svědectví o závěrečném období života Ježíše z Nazareta, jeho působení na veřejnosti a popravě ukřižováním. Ačkoli se tyto čtyři portréty Ježíše navzájem v mnohém odlišují, byly do souboru normativních spisů křesťanské církve zařazeny vedle sebe, aby společně z různých stran odkazovaly ke skutečnosti, která je přesahuje.

Český ekumenický komentář k Novému zákonu, sv. 3.

Pastorační výzvy v podmínkách evangelizace.

Spojení křesťanství s evolučním pohledem na svět bylo v době Pierra Teilharda de Chardin (1881–1955) těžko přijatelné, proto také tento francouzský přírodovědec, filosof, jezuitský kněz a dobrodruh působil většinu svého života v exilu. Ve svém díle však vytvořil křesťanskou teorii evoluce, která vidí vesmír jako strhující dobrodružství samouspořádání na cestě ke sjednocení s Bohem. Smyslem stvoření je totiž „tvoření“ a svoboda Boží spočívá v umožnění svobody a tvořivosti všem bytostem, od molekul přes organismy až k nejzazší odpovědnosti za podobu světa v případě člověka. Právě člověku však nabízí Bůh největší pomoc při zvládání úsilí a utrpení, které vývoj přináší, když v podobě Krista přichází na svět.

Její základy dnes a zítra.