Pastorační výzvy v podmínkách evangelizace.

Spojení křesťanství s evolučním pohledem na svět bylo v době Pierra Teilharda de Chardin (1881–1955) těžko přijatelné, proto také tento francouzský přírodovědec, filosof, jezuitský kněz a dobrodruh působil většinu svého života v exilu. Ve svém díle však vytvořil křesťanskou teorii evoluce, která vidí vesmír jako strhující dobrodružství samouspořádání na cestě ke sjednocení s Bohem. Smyslem stvoření je totiž „tvoření“ a svoboda Boží spočívá v umožnění svobody a tvořivosti všem bytostem, od molekul přes organismy až k nejzazší odpovědnosti za podobu světa v případě člověka. Právě člověku však nabízí Bůh největší pomoc při zvládání úsilí a utrpení, které vývoj přináší, když v podobě Krista přichází na svět.

Její základy dnes a zítra.

Svazek představuje jedno z velkých děl literární vědy 20.století, autorovi zajistil světový věhlas a byl záhy přeložen do řady jazyků.

Kniha historika Ondřeje Blažka je vedle své odborné kvality strhujícím vyprávěním o českém, křesťansky orientovaném exilu v Itálii. Je první publikací na toto téma, která zevrubně mapuje osud kněžských i laických osobností, žijících po roku 1948 v Římě i jinde v Evropě. Přináší řadu dosud nepublikovaných dokumentů, svědectví, rozhovorů a fotografií, týkajících se Křesťanské akademie, centra Velehrad, kněžské koleje Nepomucenum a vztahu exulantů, institucí a Svatého stolce ke společnosti a církvi doma – v socialistickém Československu. Přesvědčivě také dokládá kladný přístup kněžského exilu, shromážděného kolem kardinála Josefa Berana, ke Druhému vatikánskému koncilu a jeho prohlášením.

Komentáre ke Starému zákonu. Ve slovenštině.

Malá biblická teologie I.

Jak jsem zatočil s Egyptem.

Kniha se skládá ze šesti statí a čtyř portrétů. Filosofie a svoboda - hovoří o chápání filosofie v jejích dějinách a především o významu filosofie pro osvobozování člověka. Filosofie osvobozuje svět každodennosti tím, že „…ho rozevírá ke smyslu bytí, celku, k prvním a posledním vrstvám skutečnosti.“ Víra jako lidský fenomén - víru zde charakterizuje v jejím širším smyslu; hovoří o tom, že v mezilidských vztazích je nemožná víra absolutní, možná a nevyhnutelná je ale víra relativní. Evangelium a církev v proměnách dějin - Hovoří o starším a mladším synu evangelijního podobenství jako o dvou základních způsobech křesťanské existence. „Budoucnost evangelia a církve tkví v Otcově sjednocující lásce - a v tom tkví také požehnání pro svět, i pro dnešní svět, který trpí ztrátou bratrství, protože neprožívá synovství Boží.“ Experiment Evropa - snaží se o shrnutí podstaty „křesťanského evropského životního slohu a modelu lidské existence.“ Pojednává zde mimo jiné o evropských postavách Oidipús, Don Quijote, Hamlet, Faust, Don Juan. Pluh a orlice - s podtitulem Filosofické pozadí české reformace. Hovoří zde o kulturních kořenech české reformace a o přejímání humanismu a renesance. Smysl pro humor - hovoří zde o humoru v Bibli či křesťanském smyslu pro humor. Portréty přinášejí studie o K. Vránovi, jeho životní dráze a myšlení z per R. Preisnera, K. Říhy, K. Skalického a K. Máchy. Kniha je doplněna o biografii a bibliografii.

Chvalozpěv na Velikonoční svíci je píseň nejen esteticky krásná, ale také nesmírně bohatá na teologii a podněty pro duchovní život. Je téměř dobrodužné rozplétat prameny této duchovní poezie, pátrat po tom, z kterých velikánů církevního starověku Exsultet čerpal, aby jejich myšlenky a kázání přetavil v modlitbu chvály, díků a oběti. Kniha vychází v roce 2018 v řadě Liturgie.

Jeroným Jurka - Petr Hlaváček. Slovo úvodem. Ctirad V. Pospíšil: Nositelé františkánské tradice a islám, Stanislav Hlaváč: Hle, bratr Eliáš, který špatnou cestou kráčí. Spletité osudy Eliáše z Cortony / +1253 /, Martin Ollé: Pojem claustrum v počátcích františkánství a jeho reflexe u Tomáše z Ecclestonu, Petr Hlaváček: Vicaria Bosnae, aneb františkánství a náboženská alterita ve středověké Bosně, Jana Svobodová: Zpráva o posílení pravé víry v kališnických Čechách očima františkána Eberharda Ablauffa, František Kalenda: Indián ve františkánské kronice: Utváření koloniálního stereotypu v raně novověké Brazílii, Vladimír Liščák: Basilio Brolla z Germony /+1704/, misionář v Číně a jeden z prvních evropských sinologů, Ctirad V. Pospíšil:Svatý František z Asssisi a evoluční vznik / stvoření člověka aneb o báječných "čtenářích" knihy stvoření, Vít Kochánek: Františkánský misionář P. Aleš Vojtěch Zlámal /+2002/.

Duchovní texty křesťanského Východu. Výbor s vysvětlivkami a komentářem. Úvod a komentář Allyne Smith.

Autorka zasazuje Filónův život a jeho intelektuální činnost do historických souvislostí na přelomu epoch (Filón byl současníkem Ježíšovým), všímá si jeho závislosti na dobovém řeckém filosofickém myšlení na jedné straně, a pokusů vyrovnávat se v tomto kontextu s vlastní náboženskou tradicí na straně druhé. Sleduje rovněž osud jeho duchovního dědictví, který měl vliv i na jeho pozdější dějinný obraz: apropriace jeho díla křesťanskou církví vedla k mylným představám o jeho konverzi, či dokonce o jeho biskupské hodnosti. Hlavní zájem práce se však zaměřuje na Filónovy alegorické biblické komentáře, i ve vztahu k midrašické produkci palestinského židovstva, a předkládá základní Filónovy filosoficko-theologické koncepce, týkající se zejména představy Boha a jeho stvořitelského díla prostřednictvím božského Logu.

Tři studie s Nebridiovým a Augustinovým listem / Ep. 6 -7 / v příloze.

Byzanc, země islámu, židovské obce a latinský Západ.

Přeložil Martin Pokorný.

Príspevok ku kreačno-evolučnému porozumeniu človeka.

Vybraná studijní témata pro posluchače CMTF UP.

Kontext jako pastorační výzva.

Sborník příspěvků z vědeckého semináře Katedry pastorální a spirituální teologie CMTF UP / 12.-13.5.2008 /.

Křest a iniciace.

Communio ecclesiarum - očištění paměti. Sborník příspěvků z vědeckého semináře 12. - 13. března 2007 Katedry pastorální a spirituální teologie CMTF UP a Centra Aletti v Olomouci.

Historie a legenda.

Mistr historické syntézy.

Hlavním tématem encykliky Fratelli tutti je „sociální přátelství, které nikoho nevylučuje“ a „bratrství otevřené pro všechny“. Papež František nejprve neobyčejně přesně a v souvislostech reflektuje nezdravé tendence v současné globalizované společnosti, politice, hospodářství a médiích. Na jedné straně vidí bezbřehý individualismus, ztrátu smyslu pro společné dobro a vylučování starých, nemocných či nenarozených z našeho obzoru, na straně druhé bezmezný konzum, magickou víru v to, že trh vyřeší sociální a ekonomické problémy, nebo sílící nacionalismus a populismus v politice.