Tato studie na základě biblických a mimobiblických pramenů nabízí pokus prozkoumat podobu starokřesťanského slavení Večeře Páně - později zvaného eucharistie - pouze do počátku třetího století.

Publikace zkoumá dva iluminované rukopisy z 11. století, které patří v českých sbírkách k nejcennějším.

Apoštolská exhortace Pavla VI. z 8. prosince 1975.

První křesťanský dějepisec. Zvěst o Ježíši Kristu a dějepisectví.

První část kánonu Nového zákona tvoří skupina čtyř evangelií. Tyto spisy navazují na nejstarší z nich, Evangelium podle Marka, avšak každý po svém, s vlastními důrazy i zvláštními látkami podávají svědectví o závěrečném období života Ježíše z Nazareta, jeho působení na veřejnosti a popravě ukřižováním. Ačkoli se tyto čtyři portréty Ježíše navzájem v mnohém odlišují, byly do souboru normativních spisů křesťanské církve zařazeny vedle sebe, aby společně z různých stran odkazovaly ke skutečnosti, která je přesahuje.

Český ekumenický komentář k Novému zákonu, sv. 3.

Pastorační výzvy v podmínkách evangelizace.

Její základy dnes a zítra.

Svazek představuje jedno z velkých děl literární vědy 20.století, autorovi zajistil světový věhlas a byl záhy přeložen do řady jazyků.

Kniha historika Ondřeje Blažka je vedle své odborné kvality strhujícím vyprávěním o českém, křesťansky orientovaném exilu v Itálii. Je první publikací na toto téma, která zevrubně mapuje osud kněžských i laických osobností, žijících po roku 1948 v Římě i jinde v Evropě. Přináší řadu dosud nepublikovaných dokumentů, svědectví, rozhovorů a fotografií, týkajících se Křesťanské akademie, centra Velehrad, kněžské koleje Nepomucenum a vztahu exulantů, institucí a Svatého stolce ke společnosti a církvi doma – v socialistickém Československu. Přesvědčivě také dokládá kladný přístup kněžského exilu, shromážděného kolem kardinála Josefa Berana, ke Druhému vatikánskému koncilu a jeho prohlášením.

Komentáre ke Starému zákonu. Ve slovenštině.

Malá biblická teologie I.

Jak jsem zatočil s Egyptem.

Kniha se skládá ze šesti statí a čtyř portrétů. Filosofie a svoboda - hovoří o chápání filosofie v jejích dějinách a především o významu filosofie pro osvobozování člověka. Filosofie osvobozuje svět každodennosti tím, že „…ho rozevírá ke smyslu bytí, celku, k prvním a posledním vrstvám skutečnosti.“ Víra jako lidský fenomén - víru zde charakterizuje v jejím širším smyslu; hovoří o tom, že v mezilidských vztazích je nemožná víra absolutní, možná a nevyhnutelná je ale víra relativní. Evangelium a církev v proměnách dějin - Hovoří o starším a mladším synu evangelijního podobenství jako o dvou základních způsobech křesťanské existence. „Budoucnost evangelia a církve tkví v Otcově sjednocující lásce - a v tom tkví také požehnání pro svět, i pro dnešní svět, který trpí ztrátou bratrství, protože neprožívá synovství Boží.“ Experiment Evropa - snaží se o shrnutí podstaty „křesťanského evropského životního slohu a modelu lidské existence.“ Pojednává zde mimo jiné o evropských postavách Oidipús, Don Quijote, Hamlet, Faust, Don Juan. Pluh a orlice - s podtitulem Filosofické pozadí české reformace. Hovoří zde o kulturních kořenech české reformace a o přejímání humanismu a renesance. Smysl pro humor - hovoří zde o humoru v Bibli či křesťanském smyslu pro humor. Portréty přinášejí studie o K. Vránovi, jeho životní dráze a myšlení z per R. Preisnera, K. Říhy, K. Skalického a K. Máchy. Kniha je doplněna o biografii a bibliografii.

Chvalozpěv na Velikonoční svíci je píseň nejen esteticky krásná, ale také nesmírně bohatá na teologii a podněty pro duchovní život. Je téměř dobrodužné rozplétat prameny této duchovní poezie, pátrat po tom, z kterých velikánů církevního starověku Exsultet čerpal, aby jejich myšlenky a kázání přetavil v modlitbu chvály, díků a oběti. Kniha vychází v roce 2018 v řadě Liturgie.

Jeroným Jurka - Petr Hlaváček. Slovo úvodem. Ctirad V. Pospíšil: Nositelé františkánské tradice a islám, Stanislav Hlaváč: Hle, bratr Eliáš, který špatnou cestou kráčí. Spletité osudy Eliáše z Cortony / +1253 /, Martin Ollé: Pojem claustrum v počátcích františkánství a jeho reflexe u Tomáše z Ecclestonu, Petr Hlaváček: Vicaria Bosnae, aneb františkánství a náboženská alterita ve středověké Bosně, Jana Svobodová: Zpráva o posílení pravé víry v kališnických Čechách očima františkána Eberharda Ablauffa, František Kalenda: Indián ve františkánské kronice: Utváření koloniálního stereotypu v raně novověké Brazílii, Vladimír Liščák: Basilio Brolla z Germony /+1704/, misionář v Číně a jeden z prvních evropských sinologů, Ctirad V. Pospíšil:Svatý František z Asssisi a evoluční vznik / stvoření člověka aneb o báječných "čtenářích" knihy stvoření, Vít Kochánek: Františkánský misionář P. Aleš Vojtěch Zlámal /+2002/.

Duchovní texty křesťanského Východu. Výbor s vysvětlivkami a komentářem. Úvod a komentář Allyne Smith.

Autorka zasazuje Filónův život a jeho intelektuální činnost do historických souvislostí na přelomu epoch (Filón byl současníkem Ježíšovým), všímá si jeho závislosti na dobovém řeckém filosofickém myšlení na jedné straně, a pokusů vyrovnávat se v tomto kontextu s vlastní náboženskou tradicí na straně druhé. Sleduje rovněž osud jeho duchovního dědictví, který měl vliv i na jeho pozdější dějinný obraz: apropriace jeho díla křesťanskou církví vedla k mylným představám o jeho konverzi, či dokonce o jeho biskupské hodnosti. Hlavní zájem práce se však zaměřuje na Filónovy alegorické biblické komentáře, i ve vztahu k midrašické produkci palestinského židovstva, a předkládá základní Filónovy filosoficko-theologické koncepce, týkající se zejména představy Boha a jeho stvořitelského díla prostřednictvím božského Logu.

Autor věnuje v této publikaci pozornost filosofickému myšlení latinskoamerických univerzit, kde mj. přednášel či pracovně pobýval – v Argentině, Brazílii, Kolumbii, Chile, Peru, Venezuele, Kostarice, Portoriku a karibské Arubě. Rozsah předkládané studie je vymezen hranicemi latinskoamerických států Střední a Jižní Ameriky. Studie je třídílná: Nejprve představuje latinskoamerickou filosofii jako celek, pak podle jednotlivých států a nakonec studie pojednává o některých souvislostech s hlavním tématem. Dále je obsah studie rozčleněn z hlediska místního a z hlediska časového. Jde o zajímavý myšlenkový vhled na národy, které jsou nám sice zeměpisně vzdáleny, avšak na jejichž filosofické základy současnosti měla značný vliv filosofie evropská.

Tři studie s Nebridiovým a Augustinovým listem / Ep. 6 -7 / v příloze.

Byzanc, země islámu, židovské obce a latinský Západ.

Přeložil Martin Pokorný.

Príspevok ku kreačno-evolučnému porozumeniu človeka.

Vybraná studijní témata pro posluchače CMTF UP.

Kontext jako pastorační výzva.